4. Catukkanipāto

1. Brāhmaṇadhammayāgasuttaṃ

100. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Ahamasmi, bhikkhave, brāhmaṇo yācayogo sadā payatapāṇi [payatapāṇī (sī. syā.)] antimadehadharo anuttaro bhisakko sallakatto. Tassa me tumhe puttā orasā mukhato jātā dhammajā dhammanimmitā dhammadāyādā, no āmisadāyādā.

‘‘Dvemāni, bhikkhave, dānāni – āmisadānañca dhammadānañca. Etadaggaṃ, bhikkhave, imesaṃ dvinnaṃ dānānaṃ yadidaṃ – dhammadānaṃ.

‘‘Dveme, bhikkhave, saṃvibhāgā – āmisasaṃvibhāgo ca dhammasaṃvibhāgo ca. Etadaggaṃ, bhikkhave, imesaṃ dvinnaṃ saṃvibhāgānaṃ yadidaṃ – dhammasaṃvibhāgo.

‘‘Dveme, bhikkhave, anuggahā – āmisānuggaho ca dhammānuggaho ca. Etadaggaṃ, bhikkhave, imesaṃ dvinnaṃ anuggahānaṃ yadidaṃ – dhammānuggaho.

‘‘Dveme, bhikkhave, yāgā – āmisayāgo ca dhammayāgo ca. Etadaggaṃ, bhikkhave, imesaṃ dvinnaṃ yāgānaṃ yadidaṃ – dhammayāgo’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Yo dhammayāgaṃ ayajī amaccharī, tathāgato sabbabhūtānukampī [sabbasattānukampī (syā.) aṭṭhakathāyampi];

Taṃ tādisaṃ devamanussaseṭṭhaṃ, sattā namassanti bhavassa pāragu’’nti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Paṭhamaṃ.

2. Sulabhasuttaṃ

101. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Cattārimāni, bhikkhave, appāni ceva sulabhāni ca, tāni ca anavajjāni. Katamāni cattāri? Paṃsukūlaṃ, bhikkhave, cīvarānaṃ appañca sulabhañca, tañca anavajjaṃ. Piṇḍiyālopo , bhikkhave, bhojanānaṃ appañca sulabhañca, tañca anavajjaṃ. Rukkhamūlaṃ, bhikkhave , senāsanānaṃ appañca sulabhañca, tañca anavajjaṃ. Pūtimuttaṃ, bhikkhave, bhesajjānaṃ appañca sulabhañca tañca anavajjaṃ. Imāni kho, bhikkhave, cattāri appāni ceva sulabhāni ca, tāni ca anavajjāni. Yato kho, bhikkhave, bhikkhu appena ca tuṭṭho hoti sulabhena ca (anavajjena ca) [(…) natthi sī. pī. ka. potthakesu ca aṅguttare ca], imassāhaṃ aññataraṃ sāmaññaṅganti vadāmī’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Anavajjena tuṭṭhassa, appena sulabhena ca;

Na senāsanamārabbha, cīvaraṃ pānabhojanaṃ;

Vighāto hoti cittassa, disā nappaṭihaññati.

‘‘Ye cassa [yepassa (syā.)] dhammā akkhātā, sāmaññassānulomikā;

Adhiggahitā tuṭṭhassa, appamattassa bhikkhuno’’ti [sikkhatoti (sī. ka.)].

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Dutiyaṃ.

3. Āsavakkhayasuttaṃ



4. 四集
1. 婆罗门法供养经
100. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，我是婆罗门，常以开放之手行乞，担负最后之身，是无上医王、箭医。诸比丘，你们是我的亲生子，从口而生，从法而生，由法所造，是法的继承人，不是财物的继承人。
"诸比丘，有两种布施：财物施与法施。诸比丘，这两种布施中，法施是最上。
"诸比丘，有两种分享：财物分享与法分享。诸比丘，这两种分享中，法分享是最上。
"诸比丘，有两种摄受：财物摄受与法摄受。诸比丘，这两种摄受中，法摄受是最上。
"诸比丘，有两种供养：财物供养与法供养。诸比丘，这两种供养中，法供养是最上。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"如来以无悭吝心，施与法供养，
怜悯一切众生；
众生礼敬如是度越有海者，
为人天中最胜。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第一
2. 易得经
101. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，有四种东西既少且易得，而且无过。是哪四种？诸比丘，粪扫衣于诸衣服中既少且易得，而且无过。诸比丘，托钵食于诸饮食中既少且易得，而且无过。诸比丘，树下住处于诸住处中既少且易得，而且无过。诸比丘，陈弃尿药于诸药中既少且易得，而且无过。诸比丘，这四种东西既少且易得，而且无过。诸比丘，若比丘以少为足，以易得为足，我说这是沙门行的一种特质。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"以无过为足，
以少与易得；
不因住处起，
衣食生忧虑；
心无有障碍，
不著于方所。
已说沙门法，
随顺修行者；
知足不放逸，
比丘善摄受。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第二
3. 漏尽经

102. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Jānatohaṃ, bhikkhave, passato āsavānaṃ khayaṃ vadāmi , no ajānato no apassato. Kiñca, bhikkhave, jānato, kiṃ passato āsavānaṃ khayo hoti? Idaṃ dukkhanti, bhikkhave, jānato passato āsavānaṃ khayo hoti. Ayaṃ dukkhasamudayoti, bhikkhave, jānato passato āsavānaṃ khayo hoti. Ayaṃ dukkhanirodhoti, bhikkhave, jānato passato āsavānaṃ khayo hoti. Ayaṃ dukkhanirodhagāminī paṭipadāti, bhikkhave, jānato passato āsavānaṃ khayo hoti. Evaṃ kho , bhikkhave, jānato evaṃ passato āsavānaṃ khayo hotī’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Sekhassa sikkhamānassa, ujumaggānusārino;

Khayasmiṃ paṭhamaṃ ñāṇaṃ, tato aññā anantarā.

‘‘Tato aññā vimuttassa, vimuttiñāṇamuttamaṃ;

Uppajjati khaye ñāṇaṃ, khīṇā saṃyojanā iti.

‘‘Na tvevidaṃ kusītena, bālenamavijānatā;

Nibbānaṃ adhigantabbaṃ, sabbaganthappamocana’’nti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Tatiyaṃ.

4. Samaṇabrāhmaṇasuttaṃ

103. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Ye hi keci, bhikkhave, samaṇā vā brāhmaṇā vā ‘idaṃ dukkha’nti yathābhūtaṃ nappajānanti; ‘ayaṃ dukkhasamudayo’ti yathābhūtaṃ nappajānanti; ‘ayaṃ dukkhanirodho’ti yathābhūtaṃ nappajānanti; ‘ayaṃ dukkhanirodhagāminī paṭipadā’ti yathābhūtaṃ nappajānanti – na me te, bhikkhave, samaṇā vā brāhmaṇā vā samaṇesu vā samaṇasammatā brāhmaṇesu vā brāhmaṇasammatā, na ca panete āyasmanto sāmaññatthaṃ vā brahmaññatthaṃ vā diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharanti.

‘‘Ye ca kho keci, bhikkhave, samaṇā vā brāhmaṇā vā ‘idaṃ dukkha’nti yathābhūtaṃ pajānanti; ‘ayaṃ dukkhasamudayo’ti yathābhūtaṃ pajānanti; ‘ayaṃ dukkhanirodho’ti yathābhūtaṃ pajānanti; ‘ayaṃ dukkhanirodhagāminī paṭipadā’ti yathābhūtaṃ pajānanti – te kho me, bhikkhave, samaṇā vā brāhmaṇā vā samaṇesu ceva samaṇasammatā brāhmaṇesu ca brāhmaṇasammatā, te ca panāyasmanto sāmaññatthañca brahmaññatthañca diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharantī’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Ye dukkhaṃ nappajānanti, atho dukkhassa sambhavaṃ;

Yattha ca sabbaso dukkhaṃ, asesaṃ uparujjhati;

Tañca maggaṃ na jānanti, dukkhūpasamagāminaṃ.

‘‘Cetovimuttihīnā te, atho paññāvimuttiyā;

Abhabbā te antakiriyāya, te ve jātijarūpagā.

‘‘Ye ca dukkhaṃ pajānanti, atho dukkhassa sambhavaṃ;

Yattha ca sabbaso dukkhaṃ, asesaṃ uparujjhati;

Tañca maggaṃ pajānanti, dukkhūpasamagāminaṃ.

‘‘Cetovimuttisampannā, atho paññāvimuttiyā;

Bhabbā te antakiriyāya, na te jātijarūpagā’’ti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Catutthaṃ.

5. Sīlasampannasuttaṃ



102. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，我说知者、见者可得漏尽，非不知者、非不见者。诸比丘，知什么、见什么而得漏尽？诸比丘，知见'此是苦'而得漏尽。诸比丘，知见'此是苦集'而得漏尽。诸比丘，知见'此是苦灭'而得漏尽。诸比丘，知见'此是趣向苦灭之道'而得漏尽。诸比丘，如是知、如是见而得漏尽。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"学人正修学，随顺于正道；
先得灭尽智，随后得彼智。
彼智得解脱，最上解脱智；
灭尽智生起，诸结皆已断。
懈怠无知者，愚人不能得；
涅槃解脱处，断除一切缚。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第三
4. 沙门婆罗门经
103. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，若有沙门、婆罗门不如实知'此是苦'；不如实知'此是苦集'；不如实知'此是苦灭'；不如实知'此是趣向苦灭之道'——诸比丘，我不认为这些沙门、婆罗门是沙门中的真沙门、婆罗门中的真婆罗门，这些尊者也未能于现法中以自己的智慧证知、证得、成就、安住于沙门义或婆罗门义。
诸比丘，若有沙门、婆罗门如实知'此是苦'；如实知'此是苦集'；如实知'此是苦灭'；如实知'此是趣向苦灭之道'——诸比丘，我认为这些沙门、婆罗门是沙门中的真沙门、婆罗门中的真婆罗门，这些尊者已能于现法中以自己的智慧证知、证得、成就、安住于沙门义与婆罗门义。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"不知苦与集，一切苦灭尽；
不知趣向道，寂灭诸苦者。
心解脱缺失，及慧解脱缺；
不能作苦边，生死轮回转。
若知苦与集，一切苦灭尽；
善知趣向道，寂灭诸苦者。
具足心解脱，及与慧解脱；
能作于苦边，不受生老死。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第四
5. 戒具足经

104. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Ye te, bhikkhave, bhikkhū sīlasampannā samādhisampannā paññāsampannā vimuttisampannā vimuttiñāṇadassanasampannā ovādakā viññāpakā sandassakā samādapakā samuttejakā sampahaṃsakā alaṃsamakkhātāro saddhammassa dassanampahaṃ, bhikkhave, tesaṃ bhikkhūnaṃ bahūpakāraṃ vadāmi; savanampahaṃ, bhikkhave, tesaṃ bhikkhūnaṃ bahūpakāraṃ vadāmi; upasaṅkamanampahaṃ, bhikkhave, tesaṃ bhikkhūnaṃ bahūpakāraṃ vadāmi; payirupāsanampahaṃ, bhikkhave, tesaṃ bhikkhūnaṃ bahūpakāraṃ vadāmi; anussaraṇampahaṃ, bhikkhave, tesaṃ bhikkhūnaṃ bahūpakāraṃ vadāmi; anupabbajjampahaṃ [anussatimpahaṃ (syā.)], bhikkhave, tesaṃ bhikkhūnaṃ bahūpakāraṃ vadāmi. Taṃ kissa hetu? Tathārūpe, bhikkhave, bhikkhū sevato bhajato payirupāsato aparipūropi sīlakkhandho bhāvanāpāripūriṃ gacchati, aparipūropi samādhikkhandho bhāvanāpāripūriṃ gacchati, aparipūropi paññākkhandho bhāvanāpāripūriṃ gacchati, aparipūropi vimuttikkhandho bhāvanāpāripūriṃ gacchati, aparipūropi vimuttiñāṇadassanakkhandho bhāvanāpāripūriṃ gacchati. Evarūpā ca te, bhikkhave, bhikkhū satthārotipi vuccanti, satthavāhātipi vuccanti, raṇañjahātipi vuccanti, tamonudātipi vuccanti, ālokakarātipi vuccanti, obhāsakarātipi vuccanti, pajjotakarātipi vuccanti, ukkādhārātipi vuccanti, pabhaṅkarātipi vuccanti, ariyātipi vuccanti, cakkhumantotipi vuccantī’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Pāmojjakaraṇaṃ ṭhānaṃ [… karaṇaṭhānaṃ (sī. syā.)], etaṃ hoti vijānataṃ;

Yadidaṃ bhāvitattānaṃ, ariyānaṃ dhammajīvinaṃ.

‘‘Te jotayanti saddhammaṃ, bhāsayanti pabhaṅkarā;

Ālokakaraṇā dhīrā, cakkhumanto raṇañjahā.

‘‘Yesaṃ ve sāsanaṃ sutvā, sammadaññāya paṇḍitā;

Jātikkhayamabhiññāya , nāgacchanti punabbhava’’nti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Pañcamaṃ.

6. Taṇhuppādasuttaṃ

105. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Cattārome, bhikkhave, taṇhuppādā, yattha bhikkhuno taṇhā uppajjamānā uppajjati. Katame cattāro? Cīvarahetu vā, bhikkhave, bhikkhuno taṇhā uppajjamānā uppajjati; piṇḍapātahetu vā, bhikkhave, bhikkhuno taṇhā uppajjamānā uppajjati; senāsanahetu vā, bhikkhave, bhikkhuno taṇhā uppajjamānā uppajjati; itibhavābhavahetu vā, bhikkhave, bhikkhuno taṇhā uppajjamānā uppajjati. Ime kho, bhikkhave, cattāro taṇhuppādā yattha bhikkhuno taṇhā uppajjamānā uppajjatī’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Taṇhādutiyo puriso, dīghamaddhāna saṃsaraṃ;

Itthabhāvaññathābhāvaṃ, saṃsāraṃ nātivattati.

‘‘Etamādīnavaṃ ñatvā, taṇhaṃ dukkhassa sambhavaṃ;

Vītataṇho anādāno, sato bhikkhu paribbaje’’ti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Chaṭṭhaṃ.

7. Sabrahmakasuttaṃ



104. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，那些具足戒、具足定、具足慧、具足解脱、具足解脱知见，能教导、能开示、能显示、能督促、能激励、能欢喜、能善说正法的比丘们——诸比丘，我说见这些比丘大有利益；诸比丘，我说闻这些比丘大有利益；诸比丘，我说亲近这些比丘大有利益；诸比丘，我说礼敬这些比丘大有利益；诸比丘，我说忆念这些比丘大有利益；诸比丘，我说随学这些比丘大有利益。何以故？诸比丘，亲近、随从、礼敬如是比丘者，未圆满的戒蕴能修习圆满，未圆满的定蕴能修习圆满，未圆满的慧蕴能修习圆满，未圆满的解脱蕴能修习圆满，未圆满的解脱知见蕴能修习圆满。诸比丘，这样的比丘们被称为导师，被称为商主，被称为离诤者，被称为除暗者，被称为作光者，被称为作明者，被称为作照者，被称为持炬者，被称为放光者，被称为圣者，被称为具眼者。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"此是欢喜处，智者皆觉知；
修习自身者，圣者法命活。
彼等照正法，放光而普照；
作光诸智者，具眼离诤荒。
闻彼教化已，智者正了知；
证知生已尽，不复受后有。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第五
105. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，有四种渴爱生起处，比丘的渴爱从此生起。是哪四种？诸比丘，比丘的渴爱因衣服而生起；诸比丘，比丘的渴爱因饮食而生起；诸比丘，比丘的渴爱因住处而生起；诸比丘，比丘的渴爱因此有、彼有而生起。诸比丘，这是四种渴爱生起处，比丘的渴爱从此生起。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"渴爱为伴侣，长久轮回转；
此有又彼有，轮回不超越。
知此过患已，渴爱为苦因；
离爱无执取，正念比丘行。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第六
7. 有梵经

106. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Sabrahmakāni, bhikkhave, tāni kulāni yesaṃ puttānaṃ mātāpitaro ajjhāgāre pūjitā honti. Sapubbadevatāni , bhikkhave, tāni kulāni yesaṃ puttānaṃ mātāpitaro ajjhāgāre pūjitā honti. Sapubbācariyakāni, bhikkhave, tāni kulāni yesaṃ puttānaṃ mātāpitaro ajjhāgāre pūjitā honti. Sāhuneyyakāni, bhikkhave, tāni kulāni yesaṃ puttānaṃ mātāpitaro ajjhāgāre pūjitā honti.

‘‘‘Brahmā’ti, bhikkhave, mātāpitūnaṃ etaṃ adhivacanaṃ. ‘Pubbadevatā’ti, bhikkhave, mātāpitūnaṃ etaṃ adhivacanaṃ. ‘Pubbācariyā’ti, bhikkhave, mātāpitūnaṃ etaṃ adhivacanaṃ. ‘Āhuneyyā’ti, bhikkhave, mātāpitūnaṃ etaṃ adhivacanaṃ. Taṃ kissa hetu? Bahukārā, bhikkhave, mātāpitaro puttānaṃ āpādakā posakā imassa lokassa dassetāro’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Brahmāti mātāpitaro, pubbācariyāti vuccare;

Āhuneyyā ca puttānaṃ, pajāya anukampakā.

‘‘Tasmā hi ne namasseyya, sakkareyya ca paṇḍito;

Annena atha pānena, vatthena sayanena ca;

Ucchādanena nhāpanena [nahāpanena (sī.)], pādānaṃ dhovanena ca.

‘‘Tāya naṃ pāricariyāya, mātāpitūsu paṇḍitā;

Idheva naṃ pasaṃsanti, pecca sagge pamodatī’’ti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Sattamaṃ.

8. Bahukārasuttaṃ

107. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Bahukārā [bahūpakārā (sī. pī.)], bhikkhave, brāhmaṇagahapatikā tumhākaṃ ye vo [ye te (sabbattha)] paccupaṭṭhitā cīvarapiṇḍapātasenāsanagilānapaccayabhesajjaparikkhārehi. Tumhepi, bhikkhave, bahukārā brāhmaṇagahapatikānaṃ yaṃ [ye (?)] nesaṃ dhammaṃ desetha ādikalyāṇaṃ majjhekalyāṇaṃ pariyosānakalyāṇaṃ sātthaṃ sabyañjanaṃ, kevalaparipuṇṇaṃ parisuddhaṃ brahmacariyaṃ pakāsetha. Evamidaṃ, bhikkhave, aññamaññaṃ nissāya brahmacariyaṃ vussati oghassa nittharaṇatthāya sammā dukkhassa antakiriyāyā’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Sāgārā anagārā ca, ubho aññoññanissitā;

Ārādhayanti saddhammaṃ, yogakkhemaṃ anuttaraṃ.

‘‘Sāgāresu ca cīvaraṃ, paccayaṃ sayanāsanaṃ;

Anagārā paṭicchanti, parissayavinodanaṃ.

‘‘Sugataṃ [puggalaṃ (sī. ka.)] pana nissāya, gahaṭṭhā gharamesino;

Saddahānā arahataṃ, ariyapaññāya jhāyino.

‘‘Idha dhammaṃ caritvāna, maggaṃ sugatigāminaṃ;

Nandino devalokasmiṃ, modanti kāmakāmino’’ti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Aṭṭhamaṃ.

9. Kuhasuttaṃ



106. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，子女在家中恭敬父母的家庭是有梵天的家庭。诸比丘，子女在家中恭敬父母的家庭是有初期诸天的家庭。诸比丘，子女在家中恭敬父母的家庭是有初期导师的家庭。诸比丘，子女在家中恭敬父母的家庭是有应供养者的家庭。
诸比丘，'梵天'是父母的别名。诸比丘，'初期诸天'是父母的别名。诸比丘，'初期导师'是父母的别名。诸比丘，'应供养者'是父母的别名。何以故？诸比丘，父母对子女多有恩惠，是养育者、抚养者、显示此世间者。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"父母为梵天，称为初导师；
应受子供养，怜悯诸后裔。
是故智者应，礼敬并承事；
饮食与衣服，卧具诸所需；
涂香与沐浴，并为洗其足。
以此事父母，智者得称赞；
现世受称誉，来世生天喜。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第七
8. 多所作经
107. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，婆罗门居士对你们多有恩惠，以衣服、饮食、卧具、病人用的医药资具供养你们。诸比丘，你们对婆罗门居士也多有恩惠，为他们说法，初善、中善、后善，有义、有文，显示完全圆满清净的梵行。如是，诸比丘，这梵行是相互依止而住，为度脱暴流，为正尽苦际。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"在家出家众，彼此互依止；
成就于正法，无上安稳道。
在家供衣物，资具与卧处；
出家者受用，远离诸险难。
依止善逝者，在家居士众；
信乐诸罗汉，具圣慧禅修。
于此修正法，趣向善趣道；
欢喜生天界，乐欲得满足。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第八
9. 诈伪经

108. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Ye keci, bhikkhave, bhikkhū kuhā thaddhā lapā siṅgī unnaḷā asamāhitā, na me te , bhikkhave, bhikkhū māmakā. Apagatā ca te, bhikkhave, bhikkhū imasmā dhammavinayā; na ca te [na ca te bhikkhave bhikkhū (sī. pī. ka.)] imasmiṃ dhammavinaye vuddhiṃ virūḷhiṃ vepullaṃ āpajjanti. Ye ca kho, bhikkhave, bhikkhū nikkuhā nillapā dhīrā atthaddhā susamāhitā, te kho me, bhikkhave, bhikkhū māmakā. Anapagatā ca te, bhikkhave, bhikkhū imasmā dhammavinayā; te ca imasmiṃ dhammavinaye [imasmiṃ ca te dhammavinaye (syā.), te bhikkhave bhikkhū imasmiṃ dhammavinaye (ka.)] vuddhiṃ virūḷhiṃ vepullaṃ āpajjantī’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Kuhā thaddhā lapā siṅgī, unnaḷā asamāhitā;

Na te dhamme virūhanti, sammāsambuddhadesite.

‘‘Nikkuhā nillapā dhīrā, atthaddhā susamāhitā;

Te ve dhamme virūhanti, sammāsambuddhadesite’’ti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Navamaṃ.

10. Nadīsotasuttaṃ

109. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Seyyathāpi , bhikkhave, puriso nadiyā sotena ovuyheyya piyarūpasātarūpena. Tamenaṃ cakkhumā puriso tīre ṭhito disvā evaṃ vadeyya – ‘kiñcāpi kho tvaṃ, ambho purisa, nadiyā sotena ovuyhasi piyarūpasātarūpena, atthi cettha heṭṭhā rahado saūmi sāvaṭṭo sagaho sarakkhaso yaṃ tvaṃ, ambho purisa, rahadaṃ pāpuṇitvā maraṇaṃ vā nigacchasi maraṇamattaṃ vā dukkha’nti. Atha kho so, bhikkhave, puriso tassa purisassa saddaṃ sutvā hatthehi ca pādehi ca paṭisotaṃ vāyameyya.

‘‘Upamā kho me ayaṃ, bhikkhave, katā atthassa viññāpanāya. Ayaṃ cettha [ayaṃ cevettha (syā.)] attho – ‘nadiyā soto’ti kho, bhikkhave, taṇhāyetaṃ adhivacanaṃ.

‘‘‘Piyarūpaṃ sātarūpa’nti kho, bhikkhave, channetaṃ ajjhattikānaṃ āyatanānaṃ adhivacanaṃ.

‘‘‘Heṭṭhā rahado’ti kho, bhikkhave, pañcannaṃ orambhāgiyānaṃ saṃyojanānaṃ adhivacanaṃ;

‘‘‘Ūmibhaya’nti kho [sañīmīti kho (bahūsu)], bhikkhave, kodhupāyāsassetaṃ adhivacanaṃ;

‘‘‘Āvaṭṭa’nti kho [sāvaṭṭoti kho (bahūsu)], bhikkhave, pañcannetaṃ kāmaguṇānaṃ adhivacanaṃ;

‘‘‘Gaharakkhaso’ti kho [sagaho sarakkhasoti kho (bahūsu)], bhikkhave, mātugāmassetaṃ adhivacanaṃ;

‘‘‘Paṭisoto’ti kho, bhikkhave, nekkhammassetaṃ adhivacanaṃ;

‘‘‘Hatthehi ca pādehi ca vāyāmo’ti kho, bhikkhave, vīriyārambhassetaṃ adhivacanaṃ;

‘‘‘Cakkhumā puriso tīre ṭhitoti kho, bhikkhave, tathāgatassetaṃ adhivacanaṃ arahato sammāsambuddhassā’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Sahāpi dukkhena jaheyya kāme, yogakkhemaṃ āyatiṃ patthayāno;

Sammappajāno suvimuttacitto, vimuttiyā phassaye tattha tattha;

Sa vedagū vūsitabrahmacariyo, lokantagū pāragatoti vuccatī’’ti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Dasamaṃ.

11. Carasuttaṃ



108. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，凡是诈伪、固执、饶舌、尖刻、傲慢、不定的比丘，诸比丘，这些比丘不是我的弟子。诸比丘，这些比丘已离此法律；这些比丘在此法律中不能增长、成长、广大。诸比丘，凡是不诈、不饶舌、坚定、不固执、善定的比丘，诸比丘，这些比丘是我的弟子。诸比丘，这些比丘未离此法律；他们在此法律中能增长、成长、广大。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"诈伪固执饶，尖刻慢不定；
彼等法不增，正觉所说法。
不诈不饶舌，坚定不固执；
善定法增长，正觉所说法。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第九
10. 河流经
109. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，譬如有人被河流冲去，遇到可爱可意之境。岸上有位具眼之人见此，如是说：'喂，这位仁者！虽然你被河流冲去，遇到可爱可意之境，但下面有深潭，有波浪，有漩涡，有鱼鳄，你若到达那深潭，将遭遇死亡或近似死亡的痛苦。'诸比丘，那人听到此人的话，就用手脚逆流努力。
诸比丘，我作此譬喻是为了说明义理。其中的义理是：诸比丘，'河流'是渴爱的别名。
诸比丘，'可爱可意'是六内处的别名。
诸比丘，'下面深潭'是五下分结的别名。
诸比丘，'波浪'是忿恨的别名。
诸比丘，'漩涡'是五欲功德的别名。
诸比丘，'鱼鳄'是女人的别名。
诸比丘，'逆流'是出离的别名。
诸比丘，'手脚努力'是精进的别名。
诸比丘，'岸上具眼之人'是如来、阿罗汉、正等正觉者的别名。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"虽然有苦难，应当舍诸欲；
希求将来得，安稳解脱道。
正知善解脱，心意得自在；
到处触解脱，圆满修梵行；
知法度世间，称为到彼岸。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第十
11. 行经

110. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Carato cepi, bhikkhave, bhikkhuno uppajjati kāmavitakko vā byāpādavitakko vā vihiṃsāvitakko vā. Tañce, bhikkhave, bhikkhu adhivāseti nappajahati na vinodeti na byantīkaroti [byantikaroti (sī. pī.), byantaṃ karoti (ka.)] anabhāvaṃ gameti. Carampi, bhikkhave, bhikkhu evaṃbhūto anātāpī anottāpī [anottappī (sabbattha) dukanipāte, aṅguttare 1.4.11 passitabbaṃ] satataṃ samitaṃ kusīto hīnavīriyoti vuccati.

‘‘Ṭhitassa cepi, bhikkhave, bhikkhuno uppajjati kāmavitakko vā byāpādavitakko vā vihiṃsāvitakko vā. Tañce, bhikkhave, bhikkhu adhivāseti nappajahati na vinodeti na byantīkaroti na anabhāvaṃ gameti. Ṭhitopi, bhikkhave, bhikkhu evaṃbhūto anātāpī anottāpī satataṃ samitaṃ kusīto hīnavīriyoti vuccati.

‘‘Nisinnassa cepi, bhikkhave, bhikkhuno uppajjati kāmavitakko vā byāpādavitakko vā vihiṃsāvitakko vā. Tañce, bhikkhave, bhikkhu adhivāseti nappajahati na vinodeti na byantīkaroti na anabhāvaṃ gameti. Nisinnopi, bhikkhave, bhikkhu evaṃbhūto anātāpī anottāpī satataṃ samitaṃ kusīto hīnavīriyoti vuccati.

‘‘Sayānassa cepi, bhikkhave, bhikkhuno jāgarassa uppajjati kāmavitakko vā byāpādavitakko vā vihiṃsāvitakko vā. Tañce, bhikkhave, bhikkhu adhivāseti nappajahati na vinodeti na byantīkaroti na anabhāvaṃ gameti. Sayānopi, bhikkhave, bhikkhu jāgaro evaṃbhūto anātāpī anottāpī satataṃ samitaṃ kusīto hīnavīriyoti vuccati.

‘‘Carato cepi, bhikkhave, bhikkhuno uppajjati kāmavitakko vā byāpādavitakko vā vihiṃsāvitakko vā. Tañce, bhikkhave, bhikkhu nādhivāseti pajahati vinodeti byantīkaroti anabhāvaṃ gameti. Carampi, bhikkhave, bhikkhu evaṃbhūto ātāpī ottāpī [ottappī (sabbattha)] satataṃ samitaṃ āraddhavīriyo pahitattoti vuccati.

‘‘Ṭhitassa cepi, bhikkhave, bhikkhuno uppajjati kāmavitakko vā byāpādavitakko vā vihiṃsāvitakko vā. Tañce, bhikkhave, bhikkhu nādhivāseti pajahati vinodeti byantīkaroti anabhāvaṃ gameti. Ṭhitopi, bhikkhave, bhikkhu evaṃbhūto ātāpī ottāpī satataṃ samitaṃ āraddhavīriyo pahitattoti vuccati.

‘‘Nisinnassa cepi, bhikkhave, bhikkhuno uppajjati kāmavitakko vā byāpādavitakko vā vihiṃsāvitakko vā. Tañce, bhikkhave, bhikkhu nādhivāseti pajahati vinodeti byantīkaroti anabhāvaṃ gameti. Nisinnopi, bhikkhave, bhikkhu evaṃbhūto ātāpī ottāpī satataṃ samitaṃ āraddhavīriyo pahitattoti vuccati.

‘‘Sayānassa cepi, bhikkhave, bhikkhuno jāgarassa uppajjati kāmavitakko vā byāpādavitakko vā vihiṃsāvitakko vā. Tañce, bhikkhave, bhikkhu nādhivāseti pajahati vinodeti byantīkaroti anabhāvaṃ gameti. Sayānopi, bhikkhave, bhikkhu jāgaro evaṃbhūto ātāpī ottāpī satataṃ samitaṃ āraddhavīriyo pahitattoti vuccatī’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Caraṃ vā yadi vā tiṭṭhaṃ, nisinno uda vā sayaṃ;

Yo vitakkaṃ vitakketi, pāpakaṃ gehanissitaṃ.

‘‘Kummaggaṃ paṭipanno [kummaggappaṭipanno (a. ni. 

110. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，若比丘行走时生起欲寻、嗔恚寻或害寻，如果比丘容忍它，不断除，不驱散，不除灭，不令其消失。诸比丘，即使是行走的比丘，如此这般，无精进，无惧怕，常时懈怠，少精进，称为懈怠者。
诸比丘，若比丘站立时生起欲寻、嗔恚寻或害寻，如果比丘容忍它，不断除，不驱散，不除灭，不令其消失。诸比丘，即使是站立的比丘，如此这般，无精进，无惧怕，常时懈怠，少精进，称为懈怠者。
诸比丘，若比丘坐着时生起欲寻、嗔恚寻或害寻，如果比丘容忍它，不断除，不驱散，不除灭，不令其消失。诸比丘，即使是坐着的比丘，如此这般，无精进，无惧怕，常时懈怠，少精进，称为懈怠者。
诸比丘，若比丘卧着未睡时生起欲寻、嗔恚寻或害寻，如果比丘容忍它，不断除，不驱散，不除灭，不令其消失。诸比丘，即使是卧着未睡的比丘，如此这般，无精进，无惧怕，常时懈怠，少精进，称为懈怠者。
诸比丘，若比丘行走时生起欲寻、嗔恚寻或害寻，如果比丘不容忍它，而断除，驱散，除灭，令其消失。诸比丘，即使是行走的比丘，如此这般，有精进，有惧怕，常时精进，发勤精进，称为精进者。
诸比丘，若比丘站立时生起欲寻、嗔恚寻或害寻，如果比丘不容忍它，而断除，驱散，除灭，令其消失。诸比丘，即使是站立的比丘，如此这般，有精进，有惧怕，常时精进，发勤精进，称为精进者。
诸比丘，若比丘坐着时生起欲寻、嗔恚寻或害寻，如果比丘不容忍它，而断除，驱散，除灭，令其消失。诸比丘，即使是坐着的比丘，如此这般，有精进，有惧怕，常时精进，发勤精进，称为精进者。
诸比丘，若比丘卧着未睡时生起欲寻、嗔恚寻或害寻，如果比丘不容忍它，而断除，驱散，除灭，令其消失。诸比丘，即使是卧着未睡的比丘，如此这般，有精进，有惧怕，常时精进，发勤精进，称为精进者。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"行走或站立，坐着或躺卧；
若起诸恶念，系缚于居家。
已行邪恶道，迷醉于幻想；
不能知佛法，最上之菩提。"

4.11)] so, mohaneyyesu mucchito;

Abhabbo tādiso bhikkhu, phuṭṭhuṃ sambodhimuttamaṃ.

‘‘Yo ca caraṃ vā tiṭṭhaṃ vā [yo caraṃ vā yadi vā tiṭṭhaṃ (syā.), yo caraṃ vātha tiṭṭhaṃ vā (sī. ka.)], nisinno uda vā sayaṃ;

Vitakkaṃ samayitvāna, vitakkūpasame rato;

Bhabbo so tādiso bhikkhu, phuṭṭhuṃ sambodhimuttama’’nti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Ekādasamaṃ.

12. Sampannasīlasuttaṃ

111. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Sampannasīlā, bhikkhave, viharatha [hotha (syā.)] sampannapātimokkhā; pātimokkhasaṃvarasaṃvutā viharatha ācāragocarasampannā aṇumattesu vajjesu bhayadassāvino; samādāya sikkhatha sikkhāpadesu.

‘‘Sampannasīlānaṃ vo, bhikkhave, viharataṃ [bhavataṃ (syā.)] sampannapātimokkhānaṃ pātimokkhasaṃvarasaṃvutānaṃ viharataṃ ācāragocarasampannānaṃ aṇumattesu vajjesu bhayadassāvīnaṃ samādāya sikkhataṃ sikkhāpadesu kimassa uttari karaṇīyaṃ [kimassa bhikkhave uttari karaṇīyaṃ (sabbattha)]?

‘‘Carato cepi, bhikkhave, bhikkhuno [abhijjhā byāpādo vigato (a. ni. 4.12) aṭṭhakathāya sameti] bhijjhā vigatā [abhijjhā byāpādo vigato (a. ni. 4.12) aṭakathāya sameti] hoti, byāpādo vigato hoti [thinamiddhaṃ uddhaccakukkuccaṃ vicikicchā (a. ni. 4.12)], thinamiddhaṃ vigataṃ hoti, uddhaccakukkuccaṃ vigataṃ hoti, vicikicchā [thinamiddhaṃ uddhaccakukkuccaṃ vicikiccā (a. ni. 

"行走或坐卧，制伏诸恶念；
喜于息寻思，如是之比丘；
必能够证得，无上之菩提。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第十一
12. 具足戒经
111. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，你们应具足戒，具足波罗提木叉；应以波罗提木叉律仪防护而住，具足威仪行处，于微细罪中见怖畏；受持学处而学。
诸比丘，对于你们这些具足戒、具足波罗提木叉，以波罗提木叉律仪防护而住，具足威仪行处，于微细罪中见怖畏，受持学处而学的人，还有什么应该更进一步做的呢？
诸比丘，若比丘行走时已离贪欲，已离嗔恚，已离昏沈睡眠，已离掉举恶作，已离疑惑，精进已生，念已现前，身轻安，心轻安，心专一。诸比丘，即使是行走的比丘，如此这般，常时精进，有惧怕，发勤精进，称为精进者。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
[注：原文似乎不完整，缺少一部分内容。为保持准确性，我只翻译了现有的部分。]

4.12)] pahīnā hoti, āraddhaṃ hoti vīriyaṃ asallīnaṃ, upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā [appamuṭṭhā (syā.)], passaddho kāyo asāraddho, samāhitaṃ cittaṃ ekaggaṃ . Carampi, bhikkhave, bhikkhu evaṃbhūto ātāpī ottāpī satataṃ samitaṃ āraddhavīriyo pahitattoti vuccati.

‘‘Ṭhitassa cepi, bhikkhave, bhikkhuno abhijjhā vigatā hoti byāpādo…pe… thinamiddhaṃ… uddhaccakukkuccaṃ… vicikicchā pahīnā hoti, āraddhaṃ hoti vīriyaṃ asallīnaṃ , upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, passaddho kāyo asāraddho, samāhitaṃ cittaṃ ekaggaṃ. Ṭhitopi, bhikkhave, bhikkhu evaṃbhūto ātāpī ottāpī satataṃ samitaṃ āraddhavīriyo pahitattoti vuccati.

‘‘Nisinnassa cepi, bhikkhave, bhikkhuno abhijjhā vigatā hoti, byāpādo…pe… thinamiddhaṃ… uddhaccakukkuccaṃ… vicikicchā pahīnā hoti, āraddhaṃ hoti vīriyaṃ asallīnaṃ, upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, passaddho kāyo asāraddho, samāhitaṃ cittaṃ ekaggaṃ. Nisinnopi, bhikkhave, bhikkhu evaṃbhūto ātāpī ottāpī satataṃ samitaṃ āraddhavīriyo pahitattoti vuccati.

‘‘Sayānassa cepi , bhikkhave, bhikkhuno jāgarassa abhijjhā vigatā hoti byāpādo…pe… thinamiddhaṃ… uddhaccakukkuccaṃ… vicikicchā pahīnā hoti, āraddhaṃ hoti vīriyaṃ asallīnaṃ, upaṭṭhitā sati asammuṭṭhā, passaddho kāyo asāraddho, samāhitaṃ cittaṃ ekaggaṃ. Sayānopi, bhikkhave, bhikkhu jāgaro evaṃbhūto ātāpī ottāpī satataṃ samitaṃ āraddhavīriyo pahitattoti vuccatī’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Yataṃ care yataṃ tiṭṭhe, yataṃ acche yataṃ saye;

Yataṃ samiñjaye [sammiñjaye (sī. syā.)] bhikkhu, yatamenaṃ pasāraye.

‘‘Uddhaṃ tiriyaṃ apācīnaṃ, yāvatā jagato gati;

Samavekkhitā ca dhammānaṃ, khandhānaṃ udayabbayaṃ.

‘‘Evaṃ vihārimātāpiṃ, santavuttimanuddhataṃ;

Cetosamathasāmīciṃ, sikkhamānaṃ sadā sataṃ;

Satataṃ pahitattoti, āhu bhikkhuṃ tathāvidha’’nti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Dvādasamaṃ.

13. Lokasuttaṃ



[继续前文的翻译]
"诸比丘，若比丘站立时已离贪欲，已离嗔恚......已离昏沈睡眠....已离掉举恶作....已离疑惑，精进已生而不退缩，念已现前不忘失，身轻安不粗重，心专一。诸比丘，即使是站立的比丘，如此这般，常时精进，有惧怕，发勤精进，称为精进者。
诸比丘，若比丘坐着时已离贪欲，已离嗔恚......已离昏沈睡眠....已离掉举恶作....已离疑惑，精进已生而不退缩，念已现前不忘失，身轻安不粗重，心专一。诸比丘，即使是坐着的比丘，如此这般，常时精进，有惧怕，发勤精进，称为精进者。
诸比丘，若比丘卧着未睡时已离贪欲，已离嗔恚......已离昏沈睡眠....已离掉举恶作....已离疑惑，精进已生而不退缩，念已现前不忘失，身轻安不粗重，心专一。诸比丘，即使是卧着未睡的比丘，如此这般，常时精进，有惧怕，发勤精进，称为精进者。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"行立坐卧时，收摄恒自制；
屈伸皆制御，比丘正观察。
上下与四方，所有世间行；
观察诸法生，及其衰灭相。
如是常精进，寂静不轻躁；
修习心寂止，常念保正知；
如是之比丘，称为常精进。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第十二
13. 世间经

112. Vuttañhetaṃ bhagavatā, vuttamarahatāti me sutaṃ –

‘‘Loko, bhikkhave, tathāgatena abhisambuddhoः lokasmā tathāgato visaṃyutto. Lokasamudayo, bhikkhave, tathāgatena abhisambuddho ः lokasamudayo tathāgatassa pahīno. Lokanirodho, bhikkhave, tathāgatena abhisambuddhoः lokanirodho tathāgatassa sacchikato. Lokanirodhagāminī paṭipadā, bhikkhave, tathāgatena abhisambuddhāः lokanirodhagāminī paṭipadā tathāgatassa bhāvitā.

‘‘Yaṃ, bhikkhave, sadevakassa lokassa samārakassa sabrahmakassa sassamaṇabrāhmaṇiyā pajāya sadevamanussāya diṭṭhaṃ sutaṃ mutaṃ viññātaṃ pattaṃ pariyesitaṃ anuvicaritaṃ manasā yasmā taṃ tathāgatena abhisambuddhaṃ, tasmā tathāgatoti vuccati.

‘‘Yañca, bhikkhave, rattiṃ tathāgato anuttaraṃ sammāsambodhiṃ abhisambujjhati, yañca rattiṃ anupādisesāya nibbānadhātuyā parinibbāyati, yaṃ etasmiṃ antare bhāsati lapati niddisati, sabbaṃ taṃ tatheva hoti no aññathā, tasmā tathāgatoti vuccati.

‘‘Yathāvādī, bhikkhave, tathāgato tathākārī, yathākārī tathāvādī, iti yathāvādī tathākārī yathākārī tathāvādī, tasmā tathāgatoti vuccati.

‘‘Sadevake, bhikkhave, loke samārake sabrahmake sassamaṇabrāhmaṇiyā pajāya sadevamanussāya tathāgato abhibhū anabhibhūto aññadatthudaso vasavattī, tasmā tathāgatoti vuccatī’’ti. Etamatthaṃ bhagavā avoca. Tatthetaṃ iti vuccati –

‘‘Sabbalokaṃ [sabbaṃ lokaṃ (a. ni. 4.23)] abhiññāya, sabbaloke yathātathaṃ;

Sabbalokavisaṃyutto, sabbaloke anūpayo [anusayo (sī.), anupayo (syā.)].

‘‘Sa ve [sabbe (sabbattha) a. ni. 

112. 如是我闻，世尊、阿罗汉说：
"诸比丘，如来已完全觉悟世间：如来已从世间解脱。诸比丘，如来已完全觉悟世间集：如来已断除世间集。诸比丘，如来已完全觉悟世间灭：如来已证得世间灭。诸比丘，如来已完全觉悟导向世间灭的道路：如来已修习导向世间灭的道路。
诸比丘，对于天、魔、梵世界，对于包含沙门、婆罗门、天、人的众生世界所见、所闻、所觉、所知、所得、所求、意所思维的，因为如来已完全觉悟，所以称为如来。
诸比丘，如来在证得无上正等正觉之夜至入无余涅槃之夜之间所说、所言、所示，一切皆如实不虚，所以称为如来。
诸比丘，如来如其所说而行，如其所行而说，如是说行相符，行说相应，所以称为如来。
诸比丘，在天、魔、梵世界，在包含沙门、婆罗门、天、人的众生世界中，如来是胜者、无能胜者、见一切者、自在者，所以称为如来。"世尊说了这个道理。关于这点，这样说：
"完全了知世，一切如其实；
离于一切世，不著一切处。"
[注：原文似乎不完整，请继续提供后续内容以便完整翻译]

4.23 passitabbaṃ] sabbābhibhū dhīro, sabbaganthappamocano;

Phuṭṭhāssa paramā santi, nibbānaṃ akutobhayaṃ.

‘‘Esa khīṇāsavo buddho, anīgho chinnasaṃsayo;

Sabbakammakkhayaṃ patto, vimutto upadhisaṅkhaye.

‘‘Esa so bhagavā buddho, esa sīho anuttaro;

Sadevakassa lokassa, brahmacakkaṃ pavattayi.

‘‘Iti devā manussā ca, ye buddhaṃ saraṇaṃ gatā;

Saṅgamma taṃ namassanti, mahantaṃ vītasāradaṃ.

‘‘Danto damayataṃ seṭṭho, santo samayataṃ isi;

Mutto mocayataṃ aggo, tiṇṇo tārayataṃ varo.

‘‘Iti hetaṃ namassanti, mahantaṃ vītasāradaṃ;

Sadevakasmiṃ lokasmiṃ, natthi te paṭipuggalo’’ti.

Ayampi attho vutto bhagavatā, iti me sutanti. Terasamaṃ.

Catukkanipāto niṭṭhito.

Tassuddānaṃ –

Brāhmaṇasulabhā [brāhmaṇacattāri (sabbattha)] jānaṃ, samaṇasīlā taṇhā brahmā;

Bahukārā kuhapurisā [kuhanā (syā.)], cara sampanna lokena terasāti.

Suttasaṅgaho –

Sattavisekanipātaṃ, dukkaṃ bāvīsasuttasaṅgahitaṃ;

Samapaññāsamathatikaṃ, terasa catukkañca iti yamidaṃ.

Dvidasuttarasuttasate, saṅgāyitvā samādahiṃsu purā;

Arahanto ciraṭṭhitiyā, tamāhu nāmena itivuttanti.

Itivuttakapāḷi niṭṭhitā.

"一切胜智者，解脱诸系缚；
证得最高寂，涅槃无所畏。
漏尽佛无忧，断疑无余际；
诸业皆已尽，依灭得解脱。
此是世尊佛，无上师子尊；
为天人世间，转梵清净轮。
是故天与人，归依于佛者；
共集而礼敬，大雄离怖畏。
调御中最上，寂静众仙尊；
解脱中第一，度脱中最胜。
是故皆礼敬，大雄离怖畏；
天人诸世间，无有与佛等。"
这个道理也是世尊所说，如是我闻。第十三
四集终
其摄颂：
婆罗门易得知，沙门戒爱梵天；
多所作诈伪人，行具足世间十三。
经集摄要：
七品一品经，二十二经集；
五十三经外，及十三四法。
昔日诸阿罗汉，集一百十二经；
为令久住故，称此为如是语。
如是语经终

